Podvodné nabídky práce: jak poznat falešného personalistu

Zpráva přijde ve třetím týdnu hledání práce, nebo v desátém. Personalista viděl životopis a má pro uchazeče práci na dálku, která mu sedí: dobře placenou, s krátkým pohovorem a nástupem ještě tento měsíc. Po týdnech žádostí bez odpovědi to vypadá jako první dobrá zpráva po dlouhé době. Může to tak opravdu být. Může to ale být i podvod a na displeji telefonu vypadají obě možnosti stejně.

Poznat rozdíl je těžší, než se zdá. Personalisté opravdu oslovují cizí lidi, takže nečekaná zpráva sama o sobě nic nedokazuje. Falešný personalista si vypůjčí jméno skutečné firmy, vede pohovor a pošle nabídku zaměstnání s logem. Počet hlášení podvodů s prací americké Federální obchodní komisi (FTC) se mezi lety 2020 a 2024 ztrojnásobil.

Následující text shrnuje, co zaznamenaly FTC a FBI, jak hlavní typy podvodů s prací postupují krok za krokem a čím se skutečný výběrový proces liší od napodobeniny. Stručná odpověď zní, že první zpráva podvodníka málokdy prozradí. Prozradí ho až požadavky, které následují. Skutečný zaměstnavatel od uchazeče nikdy nebere peníze a o číslo sociálního zabezpečení (Social Security number, americká obdoba rodného čísla) a bankovní údaje žádá pozdě, v pevném pořadí a z uvedených důvodů. Podvodník chce platbu, nebo tytéž údaje chce hned zpočátku.

Podvody s prací v číslech FTC a FBI

Podvody s prací počítají dva federální úřady a obě čísla rychle rostou. FTC, která sbírá hlášení o podvodech od spotřebitelů, v březnu 2025 uvedla, že počet hlášení podvodů s prací a s personálními agenturami se mezi lety 2020 a 2024 ztrojnásobil a nahlášené ztráty vzrostly z 90 milionů dolarů na 501 milionů dolarů.

Centrum FBI pro stížnosti na internetovou kriminalitu (Internet Crime Complaint Center) vede vlastní statistiku pod hlavičkou podvodů v zaměstnání. Jeho zpráva za rok 2025 uvádí 24 688 stížností a ztráty 362,9 milionu dolarů. O dva roky dříve to bylo 15 443 stížností a 70,2 milionu dolarů. Podvody v zaměstnání tvoří pořád jen malou část z 20,9 miliardy dolarů, které FBI v roce 2025 zaznamenala u veškeré internetové kriminality, ale jejich ztráty rostly rychleji než celek: o 37 procent za rok proti 26 procentům.

Oba úřady dostávají jiná hlášení a kategorii vymezují jinak, takže čísla nelze sčítat a žádné z nich není úplné. Sama FTC uvádí, že „naprostá většina podvodů se nenahlásí“. Čísla jsou užitečnější tím, co prozrazují o obětech. V datech FBI podali nejvíc stížností třicátníci (5 025), těsně za nimi byli dvacátníci a čtyřicátníci, každá skupina zhruba se 4 500. Lidé ve věku 60 a více let podali 2 853 stížností. Stížnosti tedy přicházejí hlavně od lidí v produktivním věku.

Čísla také ukazují, kde k oslovení dochází. Každý třetí člověk, který v roce 2025 nahlásil ztrátu peněz kvůli podvodu s prací nebo podnikatelskou příležitostí, sdělil FTC, že vše začalo na sociálních sítích. To je ale jen jedna cesta. Jak uvádí příručka úřadu o podvodech s prací, „podvodníci inzerují práci stejně jako poctiví zaměstnavatelé“. Inzerát poctivého zaměstnavatele, který nikdo nemá v úmyslu obsadit, je jiný problém. Věnuje se mu článek o tom, jak poznat fantomový inzerát.

Práce, která chce zálohu

Velká část nedávného nárůstu připadá na jediné schéma, kterému FTC říká „task scam“, tedy podvod s úkoly. Podle odhadu, který úřad sestavil z výběru 500 hlášení podvodů s prací z každého roku, jich v roce 2020 nebylo žádné, v roce 2023 asi 5 000 a jen v první polovině roku 2024 zhruba 20 000. Tehdy už podvody s úkoly tvořily téměř 40 procent všech hlášení podvodů s prací.

Začíná to SMS nebo zprávou na WhatsAppu, která nabízí práci online a jinak toho moc neříká.

Práce podle popisu FTC spočívá v lajkování videí nebo hodnocení produktů v aplikaci, po sadách, často po čtyřiceti, pod názvem jako „product boosting“ (podpora produktů). Aplikace ukazuje, jak přibývají provize. Mnoho lidí uvádí, že zpočátku dostali malé výplaty, a celé to proto vypadá důvěryhodně. Pak aplikace vyžádá zálohu, bez které nejde dokončit další sadu úkolů a vybrat zůstatek. Zůstatek nikdy neexistoval a záloha se nevrátí. Kdo váhá, toho často pozvou do skupinového chatu, kde slyší to, čemu FTC říká údajné příběhy úspěchu.

Platba se obvykle požaduje v kryptoměně. Z 362,9 milionu dolarů ztrát z podvodů v zaměstnání, které FBI zaznamenala za rok 2025, se 288,2 milionu dolarů týkalo kryptoměn. Varování FBI z června 2024 uvádí tři znaky tohoto schématu: práce vyžaduje posílat kryptoměnu zaměstnavateli, popis používá slovo „optimalizace“ a nikdo nechce reference.

Pravidlo FTC platí pro všechny verze schématu: „Nikdy nikomu neplaťte za to, abyste dostali zaplaceno.“ Úřad dodává, že platit za hodnocení nebo lajky je nezákonné a že to žádná poctivá firma nedělá.

Falešný personalista ze skutečné firmy

Druhý typ podvodu se odmítá hůř, protože napodobuje skutečný výběrový proces fázi po fázi. FTC tento vzorec popsala v roce 2023. Personalista se ozve na LinkedInu nebo jiném pracovním portálu a napíše, že dovednosti uchazeče jsou přesně to, co hledá známá firma. Následuje pozvánka na online pohovor a po něm nabídka zaměstnání se jménem a logem firmy.

Pak přijde jeden ze dvou požadavků. První se týká peněz. Dorazí faktura za počítač nebo jiné vybavení, které má nový zaměstnanec koupit, splatná v hotovosti nebo přes Zelle či PayPal, se slibem proplacení, který se nikdy nesplní. V jiné variantě „zaměstnavatel“ pošle šek na pokrytí vybavení a požádá, aby část peněz uchazeč poslal dál. Šek je falešný, ale zákon ukládá bankám zpřístupnit uložené peníze rychle a varování FTC vysvětluje, co následuje: „Může trvat týdny, než banka zjistí, že je šek falešný.“ To už jsou přeposlané peníze pryč a majitel účtu dluží bance celou částku.

Druhý požadavek se týká dokumentů. Upozornění FBI z roku 2020, dnes už starší, ale podrobné, popisuje zločince, kteří zkopírují web firmy na podobnou adresu, vystaví jejím jménem falešné inzeráty na pracovních portálech, vedou pohovory přes aplikaci pro videokonference a pošlou smlouvu k podpisu. Spolu se smlouvou přijde žádost o kopii řidičského průkazu, číslo sociálního zabezpečení, údaje pro zasílání mzdy na účet a údaje o platební kartě. Průměrná ztráta nahlášená tehdy FBI byla téměř 3 000 dolarů na oběť, a to bez škod na úvěrovém hodnocení. V této verzi uchazeč nemusí zaplatit vůbec nic. Podvodník ale získá dost údajů na to, aby mohl na cizí jméno zakládat účty.

Třetí požadavek zní neškodně, ale neškodný není: přijímat doma balíky a posílat je dál. Zboží bývá často koupené za kradené platební karty a verdikt FTC je stručný: „Přeposílání zboží nikdy není skutečná práce.“

Co a kdy chce skutečný personalista

Nic z toho neznamená, že nečekaná zpráva je podvod. Oslovovat cizí lidi je práce, za kterou personalisty platí. FTC vede hranici u jediného kanálu: radí ignorovat obecné, nečekané SMS a zprávy na WhatsAppu o práci. U všeho ostatního je spolehlivým rozdílem mezi skutečným procesem a napodobeninou pořadí, v jakém se o věci žádá. Ve Spojených státech sbírá řádný zaměstnavatel citlivé údaje postupně a každá fáze má svůj důvod.

Každý řádek vychází z oficiálního zdroje. K penězům FTC píše: „Poctiví zaměstnavatelé, včetně federální vlády, po vás nikdy nebudou chtít, abyste za získání práce platili.“ Její příručka o prověrkách uchazečů uvádí, že zaměstnavatel může o číslo sociálního zabezpečení požádat během výběrového řízení a před objednáním prověrky musí získat písemný souhlas. Firma, která o číslo žádá ještě před jakýmkoli pohovorem, je podle příručky „pravděpodobně podvod“. Pokyny k formuláři I-9 od amerického úřadu pro občanství a imigraci (U.S. Citizenship and Immigration Services) uvádějí, že zaměstnanec formulář vyplní po přijetí nabídky a nejpozději v první pracovní den a že číslo sociálního zabezpečení je v něm povinné jen tehdy, když zaměstnavatel používá systém E-Verify. K bankovním údajům se upozornění FBI z roku 2020 vyjadřuje důrazně, včetně velkých písmen: řádné firmy o ně žádají „AŽ PO přijetí zaměstnanců“.

Totéž o sobě říkají personální agentury. Robert Half, velká personální agentura, zveřejňuje seznam věcí, které po uchazeči nikdy nebude chtít: mimo jiné zaplatit poplatek, přijmout platbu v kryptoměně, posílat podklady k žádosti přes SMS nebo WhatsApp a sdělovat čísla úředních dokladů nebo bankovní údaje přes chatovací aplikaci.

Ještě před kteroukoli z těchto fází stojí za to udělat tři kontroly, které zaberou pár minut. První je najít pozici na kariérní stránce samotné firmy, na kterou se uchazeč dostane zadáním adresy firmy, ne kliknutím na odkaz ve zprávě. Inzeráty, které „se objevují na pracovních portálech, ale ne na webech firem“, jsou na seznamu varovných znaků FBI. Druhá, kterou doporučuje FTC, je kontaktovat firmu přímo na telefonním čísle, o kterém je jisté, že opravdu patří jí. Třetí je vyhledat jméno firmy nebo personalisty spolu se slovy „podvod“, „recenze“ nebo „stížnost“, jak radí FTC. Uchazeč se také může personalisty zeptat přímo.

Má to jeden háček. E-mailová adresa, která vypadá jako firemní, a uhlazený web jsou slabší důkaz, než se zdá, protože schéma popsané FBI stojí právě na zkopírovaných webech na podobných adresách. Proto záleží na cestě: kariérní stránku a telefonní číslo, které uchazeč najde sám, je těžké zfalšovat, odkaz od personalisty ne.

Co do životopisu nepatří

Životopis je dokument, který člověk při hledání práce dává do rukou nejvíce cizím lidem, a jeho obsah je proto součástí problému. Pokyn FTC je jasný: „Neuvádějte číslo sociálního zabezpečení ani bankovní údaje v žádosti ani v životopise.“ Scamwatch, služba australské vlády pro hlášení podvodů, jde ještě dál a radí omezit i údaje jako adresa bydliště a datum narození.

Zaměstnavatel, který se rozhoduje, zda zavolat, potřebuje jméno, telefonní číslo, e-mailovou adresu a přibližnou lokalitu. Všechno ostatní počká na fáze z tabulky výše.

Stejná zdrženlivost platí pro formuláře žádostí i pro životopis zveřejněný tam, kde ho může vyhledat kdokoli. Podrobněji o tom, co má obsahovat záhlaví a ostatní sekce, píše návod, jak napsat životopis. Pozice na dálku si zaslouží trochu víc opatrnosti. Právě ty podle FBI falešní zaměstnavatelé obvykle nabízejí, a zároveň jsou řádnou součástí trhu se svými vlastními zvyklostmi.

Když už podvod vyšel

Nejvíc záleží na rychlosti tam, kde už byly odeslány peníze. Pokyny FTC se liší podle způsobu platby, ale vždy začínají kontaktováním společnosti, která peníze převedla, a žádostí o zrušení platby: vydavatele karty u platby kartou, banky u převodu nebo platby přes Zelle, platební aplikace, kryptoměnové burzy nebo vydavatele dárkové karty, kdy je třeba kartu i účtenku uschovat. Kdo uložil šek od „zaměstnavatele“, měl by to oznámit bance dřív, než z peněz cokoli utratí nebo pošle dál.

Pokud někdo předal číslo sociálního zabezpečení, FTC ho odkazuje na IdentityTheft.gov, kde vznikne plán nápravy, pokud bylo číslo zneužito, a seznam ochranných kroků, pokud zatím nebylo. Krokem, který zablokuje zakládání nových účtů, je zmrazení úvěrové historie (credit freeze). Je zdarma, musí se zadat u každé ze tří úvěrových agentur, platí až do zrušení a dokud trvá, nikdo na dané jméno nový úvěrový účet nezaloží. Hesla, která člověk sdílel nebo zadal na falešném webu žádosti, je třeba změnit.

Pak je potřeba podvod nahlásit: FTC na ReportFraud.ftc.gov, FBI na ic3.gov, pracovnímu portálu, kde se inzerát objevil, a firmě, jejíž jméno bylo zneužito. FBI přidává varování pro ty, kdo přišli o kryptoměnu: neplaťte nikomu, kdo slibuje, že ji získá zpět. Mimo Spojené státy se podvody hlásí jinde. V Anglii a Walesu je to Report Fraud na čísle 0300 123 2040, ve Skotsku policie. V Kanadě je to Canadian Anti-Fraud Centre na čísle 1-888-495-8501. V Austrálii Scamwatch. To vše jsou obecné informace, ne právní rada.

Zbývá zpráva ze třetího týdne hledání. Může být skutečná a pozornější čtení to nerozhodne, protože falešný personalista píše stejné věty jako ten skutečný. Rozhodne pár minut ověřování a pozornost k pořadí. Pokud je pozice na webu samotné firmy, personalista je dosažitelný přes firmu a nikdo před pohovorem nechce peníze ani číslo sociálního zabezpečení, stojí za to v rozhovoru pokračovat. Pokud cokoli z toho neplatí, uchazeč tím, že neodpoví, nic neztratí. Zbytek hledání může pokračovat i bez toho.

Jak pomáhá UseResume

UseResume nedokáže říct, zda je personalista skutečný. Jeho rolí je životopis, jediný dokument při hledání práce, který máte plně pod kontrolou. Je to AI tvůrce životopisů vytvořený přesně pro tento úkol, což univerzální nástroje jako ChatGPT nebo Claude nejsou. Stávající životopis můžete importovat jako soubor PDF nebo Word, případně z profilu na LinkedInu, a přestavět ho v šabloně se standardními nadpisy, přičemž každý řádek můžete upravit.

Jakmile máte ověřenou skutečnou pozici, nástroj přizpůsobí životopis popisu pozice, ukáže, která klíčová slova z inzerátu se shodují a která chybějí, a pro každou pozici uloží samostatnou verzi. Kontrola životopisu výsledek ohodnotí od 0 do 100 a vypíše, co opravit jako první.

Vytvořte si účet a začněte se životopisem, který už máte.