Jaký čas v životopise: minulý, přítomný a proč bez „já“

Popis současné práce málokdy vznikne najednou. Jedna odrážka pochází z prvního měsíce a začíná slovem „Vedu“. Další přibyla po dokončení projektu a začíná „Spustil jsem“. Třetí začíná „Řízení“ a čtvrtá, vložená z popisu pozice, „Dohlíží“. Jsou to čtyři řádky, čtyři tvary slovesa a uchazeč, který teď neví, který z nich je správný.

Otázka zní, jaký čas v životopise použít, a ustálená zvyklost se vejde do jedné věty. Skončená práce se píše v minulém čase, práce, která trvá, v přítomném, a zájmeno „já“ se vynechává v celém dokumentu. Podle tohoto pravidla mohou „Vedu“ i „Spustil jsem“ zůstat a zbylé dva tvary je třeba změnit.

Pravidlo se snadno vysloví a často porušuje. Následující text popisuje, odkud pochází, co o skutečném psaní uchazečů ukazuje rozbor 27 000 odrážek a kde se zvyklost ohýbá. Na konci shrnuje, co je známo o tom, zda čtenář někomu zatoulané sloveso vyčítá.

Pravidlo o čase v životopise v jedné větě

Kariérní centra amerických univerzit formulují pravidlo téměř stejnými slovy. Kariérní centrum Georgetownské univerzity uvádí obě jeho poloviny ve dvou po sobě jdoucích větách: „Nepoužívejte slovo ‚já‘ ani jiná zájmena první osoby. Předchozí pozice popisujte v minulém čase a současné v přítomném.“ Kontrolní seznam MIT žádá „slovesa v minulém čase u předchozích pozic a v přítomném u současných“. Verze Dukeovy univerzity se liší jediným slovem: „Pro současné činnosti používejte přítomný čas a pro minulé činnosti minulý.“ Tím slovem jsou „činnosti“ a později na něm bude záležet.

Nic z toho není zvláštností životopisů. Online Writing Lab Purdueovy univerzity dává tuto zásadu pro psaní jakéhokoli druhu: „Nepřecházejte z jednoho času do druhého, pokud je časový rámec každého děje nebo stavu stejný.“ Životopis vymezuje své časové rámce jasněji než většina dokumentů, protože každá položka nese data. Položka s daty 2019 až 2022 je uzavřená, takže každé sloveso pod ní stojí v minulém čase, ať práce skončila minulý týden, nebo před deseti lety. Položka, která končí slovem „dosud“, popisuje práci, která stále běží.

Stejný test platí i mimo pracovní historii: dobrovolnická činnost, kluby a vedlejší projekty se řídí svými daty. Budoucí čas tu nemá skoro žádné místo, protože životopis je záznam a plány patří do motivačního dopisu. Rozběhnuté studium nepotřebuje sloveso vůbec, stačí „Předpokládané ukončení: květen 2027“.

Kam zmizelo zájmeno

Druhá polovina pravidla se týká slova, které v textu není. Příručka k životopisům, kterou v roce 2009 vydal americký statistický úřad Bureau of Labor Statistics, radí uchazečům „psát úsporná sdělení o činnostech, ne celé věty“ a ukazuje změnu na jediném příkladu: „Místo ‚Já jsem řídil sbírkovou kampaň‘ napište ‚Řídil jsem sbírkovou kampaň‘.“ Příručka je stará, ale tahle její část nezastarala. Kariérní centrum Harvardu uvádí mezi tím, co do životopisu nepatří, „osobní zájmena (například já nebo my)“ a „vyprávěcí styl“, a MIT píše, že „životopis nevyžaduje celé věty a první osobě (já, mě, můj) byste se měli vyhnout“.

Důvodem je úspornost. Každý řádek na stránce má stejný podmět, osobu, jejíž jméno stojí nahoře, a dvacetkrát opakované „já“ čtenáři nic neřekne. Harvardský seznam popisuje jazyk životopisu jako „psaný pro lidi a systémy, které čtou rychle“, a když podmět vypadne, dostane se na začátek sloveso, kde ho čtenář, který text jen přelétne, nejspíš uvidí. Doklady k tomu shrnuje článek UseResume o akčních slovesech v životopise.

Zájmeno zmizelo, ale tvar slovesa dál určuje. Pracovní portál Indeed nazývá tento styl „nevyslovenou první osobou“ a ten název je přesný: nenapsaným podmětem každé odrážky je „já“. Tím je rozhodnuto, který tvar přítomného času použít. Člověk by řekl „já řídím tým“, takže odrážka zní „Řídím tým“. „Řídí tým“ patří k „ona řídí“ nebo „on řídí“ a působí, jako by stránku psal někdo jiný. Příručka Indeedu to říká bez okolků: „Životopis by nikdy neměl být psán ve třetí osobě.“

„Řízení“ neříká, zda řízení pořád probíhá, takže nevyhovuje ani jedné polovině pravidla. Navíc porušuje požadavek, který Purdue klade na odrážky v životopise: „každá odrážka musí mít souřadnou stavbu (to znamená, že každá položka musí mít stejnou gramatickou podobu)“. Sloveso v minulém čase a sloveso v přítomném čase jsou stejný druh výrazu. Sloveso a podstatné jméno slovesné nikoli.

Minulý a přítomný čas u současné pozice

Popis současné práce je místo, kde se pravidlo dodržuje nejhůř, a existují čísla, která to dokládají. Simplify, nástroj pro žádosti o práci s vlastním tvůrcem životopisů, prozkoumal první slovo 26 981 odrážek ze životopisů upravených na jeho platformě během dvanácti měsíců do července 2026. Z nich 6 305 patřilo k pozici, kterou uchazeč označil jako současnou. V této skupině začínalo 76,9 procenta odrážek slovesem v minulém čase a 17,8 procenta základním tvarem jako „Manage“, což je podoba, v jaké se přítomný čas objevuje v anglickém životopise (česky „Řídím“). Dalších 3,5 procenta začínalo tvarem na -ing, který odpovídá českému „Řízení“, a 1,8 procenta slovesem ve třetí osobě jako „Manages“ (česky „Řídí“). Zhruba čtvrtina současných pozic se dvěma a více odrážkami míchala odrážku v minulém čase s nějakým jiným tvarem.

Čísla jsou orientační. Autorka příspěvku, personalistka této firmy, uvádí, že čas prvního slova se třídil podle hrubého pravidla, které je „přibližné, ne gramatický parser“, a že tvůrce na samotné platformě navrhuje odrážky spíš v minulém čase. Směr je přesto jasný. Na jediném místě, kde kariérní centra žádají přítomný čas, většina odrážek v tomto vzorku použila minulý.

Simplify dochází k závěru, že každou pozici je dobré psát v minulém čase, připouští přítomný pro trvalou povinnost bez konce a trvá na tom, že se časy v rámci jedné pozice nesmějí nikdy míchat. První bod je uznávaná zkratka. Poslední jde dál než samotná zvyklost. Zásada z Purdue má svůj protějšek: „Čas změňte, když chcete naznačit změnu časového rámce mezi jedním dějem nebo stavem a druhým.“ Současná pozice obsahuje dva časové rámce. Tým se stále vede, kdežto portál pro vratky byl spuštěn a je hotový. Tady se uplatní slovo „činnosti“ z Dukeovy univerzity, protože čas se řídí činností, a ne datem konce pozice. Počítání prvních slov nedokáže odlišit záměrné smíchání od nedbalého.

Kariérní web The Muse popisuje takové uspořádání v článku, který převzalo kariérní centrum Assumption University. Míchání časů v rámci jedné položky je podle něj lepší se vyhnout, s jedinou výjimkou, a tou je současná pozice, „pokud chcete zdůraznit úspěchy, které jsou zcela dokončené a nepokračují“. Jeho kariérní poradkyně Jennifer Smith radí dát nejdřív odrážky v přítomném čase a za ně ty v minulém, případně pod mezititulek jako „Klíčové úspěchy“, pokud to rozdělení zpřehlední. Použito na čtyři řádky z úvodu vypadá výsledek takto.

Uchazeč, kterého takové rozlišování unavuje, má záložní řešení. Článek The Muse označuje držení se minulého času za „sázku na jistotu“ a data vedle názvu pozice už sama říkají, že práce pokračuje. Co zvyklost nepřipouští, je třetí tvar, natož čtvrtý.

Profil, motivační dopis a britské CV

Profil v horní části životopisu otázku vyvolává méně často, než by se dalo čekat, protože často začíná bez slovesa. „Provozní manažer se sedmi lety praxe v regionální nákladní dopravě“ je jmenná fráze a není v ní žádný čas, který by šlo splést. Kde slovesa jsou, platí stejné pravidlo: přítomný čas pro to, co trvá, minulý pro to, co skončilo, a žádné zájmeno. Zbývá jedna drobnost. Po podstatném jménu má vedlejší věta začínající „který“ třetí osobu („Provozní manažer, který vede tým 12 lidí“), protože jejím podmětem je teď manažer, a ne nenapsané „já“. Podrobnější příklady nabízí návod UseResume, jak napsat profesní profil.

Británie se řídí stejným pravidlem o čase a se zájmenem je o něco benevolentnější. Kariérní služba London School of Economics formuluje pravidlo o čase podobně jako americká centra: „činnosti na současné pozici uvádějte v přítomném čase, u předchozích pozic v minulém“. Britský kariérní web pro absolventy Prospects žádá „stručný osobní profil (personal statement) psaný v nevyslovené první osobě“, což je americká zvyklost pod jiným jménem. Jeden z jeho vlastních vzorů CV ale končí profil větou „Rád se učím a chci přispět vaší organizaci.“ Britský pracovní portál Reed začíná své vzorové profily větami jako „Nejlépe se cítím, když mohu klientům zajistit vynikající péči.“ Věta v první osobě je v britském osobním profilu tolerována způsobem, jakým v americkém životopise není. Odrážky pod ním se v obou zemích obejdou bez zájmena a tatáž příručka Reedu uvádí „plést si časy“ mezi věcmi, kterých se vyvarovat. Další rozdíly mezi britským CV a americkým životopisem popisuje článek o tom, čím se liší americký životopis (resume) a CV.

Motivační dopis se píše celými větami a v první osobě a rada Harvardu se tomu přizpůsobuje: ze zákazu zájmen v životopise se u dopisu stává „Nepoužívejte zájmeno ‚já‘ příliš často“. Talent Blog LinkedInu radí psát shrnutí profilu tak, jak člověk mluví, což „znamená také psát v první osobě“. Co dalšího odlišuje profil na LinkedInu od životopisu, rozebírá samostatný článek. Tentýž fakt tak na každém místě dostává jinou podobu.

Co stojí zatoulaný čas

Pro tento článek se nepodařilo najít žádnou studii, která by zkoumala slovesný čas v životopise. Nejbližší doklady se týkají pravopisu. V experimentu publikovaném v roce 2023 v časopise PLOS ONE hodnotilo 445 personalistů z Flander, nizozemsky mluvící části Belgie, 1 335 smyšlených životopisů s nulou, dvěma nebo pěti pravopisnými chybami. Těchto 445 lidí zbylo po kontrole, která ponechala jen ty, kdo uvedli, že se uchazeči lišili v péči o jazyk, takže výsledek popisuje personalisty, kteří si chyb všimli. Část chyb tvořila chybně časovaná slovesa, která autoři označují za nejčastější pravopisnou chybu v nizozemštině. Pět chyb snížilo pravděpodobnost pozvání na pohovor, jak ji personalisté odhadli, o 18,5 procentního bodu a dvě chyby o 7,3. Zhruba polovinu této penalizace vysvětlovalo to, co personalisté na základě chyb o uchazeči usuzovali: nižší rozumové schopnosti, menší svědomitost a slabší mezilidské dovednosti.

Životopisy byly psané nizozemsky za smyšlené absolventy a autoři upozorňují, že „jsme nezkoumali složité gramatické chyby“. Chybná koncovka slovesa je jiná vada než čas, který těká. Výsledek ale ukazuje, že drobné formální chyby se mohou číst jako svědectví o člověku.

Personalisté citovaní v těchto zdrojích říkají, že nejednotnosti si čtenář všimne, a jedna z nich dodává, že rozhoduje jen zřídka. Poradkyně z The Muse vzpomíná, že jako personalistka „by si všimla, kdyby životopis míchal přítomný a minulý čas bez jakékoli logiky“. Personalistka ze Simplify píše, že „žádný personalista neodmítne životopis kvůli tomu, že odrážka u současné pozice zní ‚Manage‘ místo ‚Managed‘“. Čas nazývá „signálem důslednosti, ne filtrem“. Harvard pak na svém seznamu pěti nejčastějších chyb v životopise uvádí na prvním místě „pravopisné a gramatické chyby“.

Čas a software pro třídění uchazečů

Jedna rada jde proti pravidlu. Příručka Indeedu o čase v životopise varuje, že pokud popis pozice uvádí „research“ (zkoumat) a životopis „researched“ (zkoumal jsem), pak „ATS může váš životopis přehlédnout“. Navrhuje přizpůsobit čas inzerátu a v jejím příkladu se z „vyškolil jsem 100 pracovníků zákaznické podpory“ stává „podařilo se mi vyškolit 100 nových pracovníků zákaznické podpory“. Příručka nejmenuje žádný systém a neuvádí žádný zdroj.

Výchozí předpoklad má jistou oporu. Greenhouse, systém pro správu uchazečů (ATS), sděluje personalistům, že v jeho filtru klíčových slov „se klíčové slovo z vyhledávání musí přesně shodovat s klíčovým slovem v žádosti“. Tatáž stránka uvádí, k čemu taková hledání slouží: názvy pozic, dovednosti, místa a další klíčová slova. Všechny tři jmenované jsou podstatná jména. Rozumný výklad je, že přesné výrazy inzerátu pro nástroje, dovednosti a pozice patří do životopisu v té podobě, v jaké je inzerát píše, a to v sekci dovedností a za slovesy. Ohýbání slovesa podle inzerátu přinese málo a „podařilo se mi vyškolit“ naznačuje, že školení málem nevyšlo. Co takový software dělá a co ne, vysvětluje návod, jak fungují systémy ATS.

Čtyři řádky po opravě

Zpět tedy k položce se čtyřmi tvary slovesa. „Vedu“ zůstává, protože tým se pořád vede. „Spustil jsem“ zůstává, protože portál je hotový, a přesouvá se na konec. Z „Řízení“ se stává „Řídím“ a z „Dohlíží“ „Dohlížím“, protože obojí popisuje práci, která trvá, a nenapsaným podmětem je v obou případech uchazeč. Kdo nad tím nechce přemýšlet, může všechny čtyři napsat v minulém čase. Personalistka, která rozbor Simplify sepsala, tvrdí, že to nikdo z těch, kdo třídí životopisy, nepenalizuje.

Doklady netvrdí, že špatný čas stojí pohovory, a žádný test, který by to ověřil, se najít nepodařilo. Nejbližší experiment říká, že personalisté brali pravopisné chyby jako znamení pisatelovy pečlivosti a schopností, a personalisté sami uvádějí, že si všímají směsi bez jakékoli logiky. Tu logiku lze uplatnit za minutu: minulý čas pro to, co skončilo, přítomný pro to, co trvá, žádné zájmeno a stejný tvar pro stejný druh práce.

Jak pomáhá UseResume

Časy se rozjíždějí, když se životopis upravuje odrážku po odrážce několik let, a univerzální chatbot pracuje jen s řádky, které do něj někdo vloží. UseResume je vytvořený speciálně pro životopisy. Naimportuje stávající životopis jako PDF nebo soubor Wordu, případně profil z LinkedInu, a jeho AI přepíše profil i odrážky přímo v dokumentu. Každý návrh můžete upravit, takže volba mezi „Vedu“ a „Vedl jsem“ zůstává na vás, protože vy víte, zda práce pokračuje.

Kontrola životopisu ohodnotí hotový životopis na škále 0 až 100 podle 37 kontrol v 8 kategoriích a ukáže, co opravit nejdřív. Pro dokument, kam zájmeno patří, napíše tvůrce motivačních dopisů dopis ze stejného životopisu a popisu pozice.

Vytvořte si účet a dejte popis současné práce do pořádku.